Únor 2007

Policajti 2

27. února 2007 v 16:50
Opět z blogu ketti ...
Baví se spolu tři frekventanti policejní akademie, jak dopadli u zkoušek. "Píšťalka za jedna, pendrek za jedna, ale čeština za pět. Dali mi vyskloňovat slovo "Paříž". "A co jsi napsal?" "Paříš, pařím, paříme..." "A co ty?" obrací se na druhého. "Taky špatně - píšťalka sice za jedna, pendrek taky za výbornou, ale čeština za pět. Měl jsem skloňovat slovo "zeměkoule", a tak jsem napsal - "ze mě koule, z tebe koule, z něho koule." Třetí policajt se jen usmívá: "Tak to já dopadl výborně - píšťalka i pendrek na výbornou a rovněž čeština za jedna. Já vyfasoval slovo "město." "A co jsi napsal?" "Mně sto, tobě sto, náčelníkovi pětikilo."

Víte, co udělá policajt, když si koupí psací stroj????
Slavnostně přestřihne pásku...!!!

Pepíček

27. února 2007 v 16:50
Zase vtipy z blogu ketti
Učitelka se ve škole ptá Pepíčka:
"Pepíčku, co se dělo o 2. Světové válce?"
Pepíček: "Nevím"
Učitelka: "Pepíčku, kdo byl vládcem 2. Světové války?"
Pepíček: "Nevím"
Učitelka: "Pepíčku, existuje UFO?"
Pepíček: "Nevím"
Přijde Pepíček domů a ptá se mámy:
"Mami, co se dělo o 2. Světové válce?"
Máma: "Padaly bomby, granáty"
Potom jde Pepíček k tátovi a ptá se:
"Táto, kdo byl vládcem o 2. Světové války?"
Táta: "Jasně že Hitller"
Potom jde pepíček k bráchovi a ptá se:
"Brácha, existuje UFO?"
Brácha: "To není vědecky dokázáno!"
Potom jde Pepíček do školy a učitelka se ho ptá:
"Pepíčku, co se dělo včera u vás doma?"
Pepíček: "Padali bomby, gránáty"
Učitelka: "A jak se vůbec jmenuje tvůj táta?"
Pepíček: "Jasně že Hitller"
Učitelka: "Pepíčku, máš to v hlavě v pořádku?"
Pepíček: "To není vědecky dokázáno"
Příjde pepíček domů ze školy a tatínek mu prohlíží žákovskou knížku a říká:
"Proboha za co máš tu 5 z dějepisu?"
Pepíček říká: "To je kvůli Alexandru Velikém!"
"Tak si najdi jiného kamaráda, když máš kvůli němu takové problémy!

Pohádkové

27. února 2007 v 16:49 | Atris M.
040216
Já vím, jsem naivní.

Pořád mi chybí ty začátky, kdys po mně
div neskočil
každý pátek, když jsem přijela busem z té čtyřicetiká-řitě, a do neděle jsi se pokud možno nevzdálil na víc než metr, dokud jsem nesedla do jiného s opačnou trasou.

Jsem naivní, že jsem dnes čekala nějaký lehký comeback, když jsem splnila polovinu starého zvyku (odjezd v neděli). Ani kdyby se splnila i druhá polovina, kdybych se vrátila o den později, nebylo by to jako dřív.

Kdo ví, třeba jsou to jen zbytky rozházených hormonů...


Díváš se na televizi, sleduješ, jak se někdo někomu snaží napravit rozesranou psychiku, a nic dalšího neexistuje.
Pořad končí a jdeš si přesednout k jiné obrazovce...


...dej mi ruku
nemusíš mít strach
otevři oči
je to pryč
nemusíš se bát...