Září 2008

Komixy? Ne! Něco jinýho!

29. září 2008 v 19:51
Stopro ste už nějaký viděli - poslední dobou se najdou skoro všude.
A co mi vlastně vadí? No právě to pojmenování - KOMIXY.
Co já vim, tak komix je nějakej příběh nebo prostě cokoliv na ten způsob, co je kreslený nebo focený a text je jedině v bublinách jako součásti obrázků (víte jak to myslim, ne?). Jenže tyhle takzvaný "komixy" vypadaj tak, že v celym článku je pár obrázků a text je úplně mimo.
To mi připomíná - ten text. Je mi jasný, že někdo třeba neni slohově nadanej (já už vůbec :D), ale text jako třeba (tohle píšu tak obrazně, prostě mluví osoba, druhá osoba, obrázek...) :
[obrázek]
"Ahoj," jedna postava.
"Čau!" Druhá postava.
"Jdem" První postava.
"Tak jo." nebo "Dobře."Druhá postava.
[obrázek]
To ještě jakž takž ujde - sice takový...no... nijaký ale pořád se to dá číst. Ale potom třeba text jako (to dávám zpaměti a je to z "komixu" Starshine, jednou sem to někde viděla a už sem to nenašla) tohle:
lisa čau alex alex čau liso jak se máš lisa dobře a ty alex taky dobře přijde anne anne čau liso čau alex lisa a alex čau anne...
Prostě nečitelnost největší... Jako to se na mě nezlobte, ale tohle vážně za komix nepovažuju. Tohle sou...fotopříběhy! Jo, tak se tomu někdy řiká. Ale do komixu to má dost daleko.
Mohly by to bejt možná i skvěle udělaný fotopříběhy (kdyby se tam trošku upravil děj a způsob psaní na něco nomálního a čitelnýho), jakejch se dá najít spousta (sice jim stejně lidi většinou řikaj komixy, ale budiž, alespoň se to dá číst...) - ale prostě...no... Prostě nic! Je to tak, nikdo si toho zřejmě nevšímá a podobně a tak... A slovo, čárka, oznámení, že z článku toho možná moc nevyčtete, další slovo a tečka.
Prosím hlaste případné překlepy, už sem jich opravila asi 15 :-))

Největší problém blogu je...

29. září 2008 v 15:43
Co je nejhorší, když máte blog? Hlasujte a pište!

Když se řekne blog...

29. září 2008 v 15:42
CO vás napadne při slovu BLOG? Hlasujte v anketě a pište!

Prostě někdo :)

27. září 2008 v 13:04 Na papíře 2008-2011
Omlouvám se za další prosvítající text...

Really?

26. září 2008 v 22:38 Na papíře 2008-2011
Tohle byl můj první pokus nakreslit něco ve stylu manga...No abych pravdu řekla, nic moc... ale lepší, než sem čekala. A proč sem dala do nadpisu to slovo? Výraz obličeje mi tak připadal...

Nadpis nesmí být prázdný

26. září 2008 v 22:36 | Atris M.
100916

Už zase. A zase kvůli takové maličkosti.

Je to samozřejmě i tentokrát jen moje chyba. Kdybych místo rozmýšlení nad tím, jestli se mi vibrující telefon jen zdál, nebo se opravdu ozýval, prostě vytáhla příslušný předmět z kapsy a podívala se na něj, mohla jsem ti rovnou odpovědět. Než by ses dostavil, měla bych vše hotové. Včetně nákupu dalšího balení hřebíčků do rakve. Včetně všeho ostatního.

Jenže já jsem se nepodívala a tys mezitím usnul.
Což vlastně není žádné překvapení, celý den se prakticky nezastavíš, a do toho ještě to počasí...
Vím, že tě vyzvánění telefonu neprobudí (ověřeno experimentálně), ale musela jsem to zkusit. Alespoň jednou. Nechat to vyzvánět, dokud se v levém zadním rohu hlavy neobjeví otázka: "Nemyslíš, že už ta písnička začala vyzvánět zase od začátku?"

Only for you.
Jak sladké, než se člověk zaposlouchá (nebo začte, když nezvládá poslech) do textu. Všechny ty lži, zamotaná hlava. A až příliš mnoho "bych"...

Řekni, už jsem se ti znechutila?

- Takže ano, samozřejmě si jsem plně vědoma toho, že si za aktuální akutní nedostatek lidského kontaktu můžu sama jedinou maličkostí a že za tím už není nic dalšího, ale to mi stejně proti těmhle iracionálně říženým myšlenkám a pocitům nepomůže.

And fuck you for making my sister cry when she thinks nobody can hear.

Ta spánková deprivace tu nejspíš pořád někde čeká, až přijde řada na její výstup, ale momentálně si celé jeviště zabírá tahle... nejspíš přehlídka rozhozených hormonů, nebo tak něco, judging by the time of the month.

Už tolik hodin cítím spálené hlavičky sirek, ačkoli jsem se k ničemu takovému už týdny ani nepřiblížila...

- A přehlídka je to kurevsky dlouhá. A nechce skončit. Už teď vím, jak příšerně budu mít zítra ráno napuchlé oči. Napuchlé a určitě i odřené, protože ať se snažím sebevíc, nikdy se mi nejspíš nepodaří to při otírání slz nepřehnat se silou. Sebevíc. Sebenic.

Tentokrát se moje hlava rozhodla, že je čas se začít připravovat na příští rozchod.
Důvod? Ne. Nejspíš ji to prostě jen tak napadlo. Protože proč by se mnou vůbec měl chtít zůstávat, když se rozcházíme v tak důležitých věcech jako je konzumace jogurtu nebo jestli si k párku dát kečup, nebo hořčici. Ve věcech jako množení vlastního genetického materiálu.

Potřebuju slyšet, že to zase všechno bude dobrý, ale tenhle byt je v posledních dnech prostě liduprázdnej; jenže i kdyby nebyl já bych je stejně se svýma sračkama nechtěla otravovat.
A tobě se tuplem neozvu, nemáš dost serotoninu ani normálně, takže komu bych tím asi prospěla, co?

Mám nutkání zase jednou důvěrně seznamovat svou tělesnou schránku s něčím ostrým, ale nemůžu si dovolit riziko, že si toho pak třeba někdo v práci všimne. Nedejbože aby sis toho všimnul ty.
A nechci ani pomyslet na argument, že přece existují místa, na kterých to přes oblečení nebude vidět. Jsem schopná si to nechtěně otevřít. A s K. po sobě nelezeme zrovna v té největší tmě tmoucí, uvažujeme-li příklad, kdy by výsledek seznamování se s ostrými předměty nezanechal nikde žádný roztomilý reliéf.

"Myslíš si, že ty hodinky takhle fakt nosím proto, že mi to připadá pohodlnější?"

Neustále jsem se tehdy usmívala, jen ne vždy jen v obličeji. Kdo by to byl řekl, co všechno se vejde pod takové hodinky. Tahák na děják. Úsměv. Sračky, se kterými jsem se nedokázala vypořádat zdravějším způsobem. Nikdy jsem nešla moc hluboko pro případ, že bych musela absolvovat nějaké sezení u praktické lékařky. A taky proto, že na tělák se hodinky zrovna nehodí. A nemám ráda takové ty dlouhé rukávy, kterými bych se bývala musela schovávat.

Takže nejspíš zase sáhnu po hřebíčcích. One by one. Nechci už dýchat, ale nesmím se zabít sama, tak mě alespoň nechte nanést si další vrstvu dehtu. Nechte mě ve společnosti benzenových jader a varování Ministerstva zdravotnictví.

"Snaž se myslet na ty dobrý věci," řekne někdo. "Mysli na to, co se ti v poslední době povedlo."
A mě napadne posraný provizorní otvírátko skříně. Napadne mě poslední patnáctihodinová směna nebo to, jak se mi povedlo na poslední svatební veselce neobrátit si žaludek naruby.

Tři ráno...
Myslím, že má spánková deprivace usnula, zatímco jsem se snažila tady nějak vyjádřit.

Koňská hlava...

26. září 2008 v 22:34 Na papíře 2008-2011
Řekněme, že je to jedna z těch povedenějších, a proto si zaslouží tady bejt...dokud nenakreslim lepší a tuhle neuznám jako naprosto děsivej příklad.

A všimněte si, tenhle obrázek má zase datum...

Draci

26. září 2008 v 22:32 Na papíře 2008-2011
Víte, já moc často obrázky nebarvim (to protože mam radši když je to jen tužkou nebo tak a taky to barvama většinou zkazim), ale tohle je jedna z těch několika výjimek, u kterejch si barvy domyslet nemusíte...

Je to jeden ze starších obrázků... Kdybyste se ptali na ten divnej způsob vybarvování fixama a ještě divnějšího draka, prostě to tak je a neumim vysvětlit, proč sem o udělala zrovna takhle...
No a teď teda druhej obrázek - podle mě o něco lepší, když opomenu tu "noční oblohu" bez hvězd a vůbec způsob kreslení tmavších míst...

U tohohle obrázku je datum... Píšu ho jen na některý obrázky, u ostatních to buď zapomenu nebo... prostě to nechte bejt :)

Kočka...? Asi jo...

26. září 2008 v 22:26 Na papíře 2008-2011
Já to sice za kočku považuju, ale když ten obrázek viděla...eee... no prostě když to uviděl jeden ze členů mojí rodiny, prohlásil(a), že to připomíná KRYSU (nevim jak vy, ale já tam žádnou nevidim >:X)

Jo a abych nezapomněla, to "slunce" (v uvozovkách je schválně) má bejt větší, ale nějak se mi to při skenování pokazilo a jelikož sem línej člověk, neobtěžovala sem se s druhym pokusem a je to prostě takhle...

Anveena

26. září 2008 v 22:22 Na papíře 2008-2011
...Kdybych to brala do podrobna, tak s drakem...jenže mi pořád nedochází, kterej to je - četla sem jen první díl, a tenhle obrázek je právě z jeho obálky...
Sakra, zapomněla sem se zmínit, z čeho že to vlastně je... tak teda:
WarCraft - Sluneční studna - 1. díl: Dračí lov

PS: Přes papír lehce prosvítá nějakej text... Myslela sem, že to nebude vidět, ale neva... je to na několika výtvorech a z toho důvodu, že já zužitkuju každej papír, kterej neni zmačkanej a má alespoň jednu stranu bílou a čistou...
PS: Vim, že je to hnusný :)

Podzimní logo Google

26. září 2008 v 20:48
Tohle logo bylo na vyhledávači Google první podzimní den...

...jen sem se nějak nemohla dokopat k tomu, abych ho sem dala... (=sem strašně línej člověk :D)

Babička pašovala v kompotech šestnáct kilo kokainu

19. září 2008 v 19:13 | Atris M.
No, pěkný :) A jinak no comment, přečtěte si to sami a to ZDE...

Nové dělení času... :)

19. září 2008 v 19:04
Dneska sem dvakrát viděla důkaz o tom, že čas se nemění jen podle vzdálenosti od nultého poledníku. Každej ví, že ve škole jsou snad vždycky hodiny (nebo prostě jen zvonění) nařízený o něco dřív nebo pozdějš... no zkrátka sou snad pokaždý jinak, než je čas na normálních hodinách.
Ale dneska sem viděla hodiny úplně stejně seřízený jako ty ve škole - a byly...
...v jiný škole...
konkrétně to byla ZUŠ (=základní umělecká škola). Všimněte si, že zase ve škole. A z toho vyšel tenhle závěr:
ČAS SE MĚNÍ NEJEN PODLE ČASOVÝCH PÁSEM, ALE TAKÉ PODLE MÍST.
POKUD JSOU HODINY VE ŠKOLE, JDOU ZÁSADNĚ STEJNĚ JAKO V JINÉ ŠKOLE,
NE VŠAK JAKO V JINÉ A NORMÁLNÍ BUDOVĚ.
Tak co vy na to? Máte stejnej názor? Nebo ne? Pište do komentářů :)

OMG! XD Jak vypadá taková "normální anketa?

17. září 2008 v 20:32
No, nebudu vám psát adresu toho blogu, ale jeho majitel asi nesnáší, když ho někdo nechválí :D Podívejte se sami na možnosti tý "ankety" - jestli chcete vědět, proč to píšu do uvozovek, možná vám bude stačit to čtení...:

Jen tak pro informaci - já sem nehlasovala (protože ten blog se mi nelíbí >:p )

"Už na tebe někdy sáhla smrt?"

17. září 2008 v 20:03 | Atris M.
20. 9. 2012

Designy...? Proč zrovna to?

12. září 2008 v 22:49
Teda lidi, povim vám jednu nemožně neuvěřitelnou věc (teda - neuvěřitelně nemožná je alespoň pro mě...). Právě sem zjistila, že...
...že mě asi začíná bavit vyrábění designů...
Právě teď sem si dodělala jeden zimní a včera sem začala s jednim takovym...no...jak to napsat... no prostě oproti ostatním designům tohohle blogu "lepším" :) Takže ho teď pravděpodobně dodělám :)
Ale abyste si nemysleli, já nikomu design blogu vytvářet nebudu >:( Za prvý proto, že design by si měl vyrábět majitel/majitelka blogu a za druhý proto, že spousta lidí si potom myslí, že to vážně majitel/ka vytvářel/a...
Mno prostě i kdybyste chtěli, tak designy budou jen pro tenhle blog :)
Ale proč sakra píšu tohle??? Ve článku mělo jít hlavně o to, abyste věděli, že se tu designy budou možná měnit častěji...
No každopádně, jestli tohle čtete, tak už to víte :) Takže se mějte a pište komentáře! :D
(^_^)