Červen 2012

Nějak se nemůžu rozhodnout...

30. června 2012 v 17:55 | Atris M.
...jaký barvy dám do pozadí. Teda pokud se k nim vůbec dostanu při svym tempu překreslování bot, o nichž ani nevim, jak by měly vypadat.
(Shitty photo is shitty)
A3



"Tohle nepomůže."

20. června 2012 v 18:19 | Atris M. |  Na papíře 2012
(Áčtyřkovej črt z neochotný nálady)


Listopadová

17. června 2012 v 19:48 | Atris M. |  Na papíře 2012
Včera jsem si procházela starší obrázky a rozhodla jsem se tenhle trochu upravit. Pak jsem usoudila, že je ten obličej fakt strašnej. Takhle to vypadá mnohem líp...


Lepší? Horší? ...
Ano, jsem si vědoma toho, že tam část tý ruky zůstala...


Ze dne (ne)dávno uplynulého

14. června 2012 v 14:06 | Atris M. |  Ze života A.M., 2011-2012
"Tak jsem úspěšně pohnula s tim návrhem na zeď. Chceš to vidět?"
"M-hm!"
"Takže. Tady nechám tu původní barvu, ..."
"Hm..."
"...tuhle část kolem okna udělám bílou a tady červenej pruh, asi po celym obvodu místnosti."
"Ugh."

Ten zvuk mě celkem přesvědčivě odradil od dalšího popisování. Odešla jsem; zeptala se mě: "Proč?" - Přece protože to nechce slyšet.
Nemam ráda lidi, co dokážou na všechno kejvat, jak je to hrozně zajímá, a po několika sekundách dělaj ksichty jako by se jim všichni hrozně vnucovali. Ona do mě ale samozřejmě může hustit ty svoje moudra celej den (a pak se hrozně divit, že jsem věčně někde pryč)...
Nemůžu vystát lidi, co se napřed "jakože hrozně zajímaj", načež to cosi urychleně odsouděj, aniž by vyslechli celou záležitost.

Už je to nějaká doba, co jsem vyměnila vzdálenou, úzkou, fialovou místnost (kde teď mimochodem přebývá jistá.. ehm, slečna typická pro svou generaci) za tu aktuální bližší, větší... Fajn, abych to zkrátila, na první pohled se mi nelíbila. A pořád z ní nejsem nadšená, ačkoliv to trochu přebíjí (- doslova) těch pár kousků papíru a shluk polystyrenovejch kuliček, co jsem požádala o pomoc.
Nedlouho po nastěhování mi temnota mého života sdělila, že si to tam klidně můžu vymalovat, a při tý příležitosti se rovnou zeptala, jakou barvu bych si tak představovala. Řekla jsem, že červenou. Nevypadala zrovna nadšeně; vlastně by bylo nejvýstižnější říct, že nasadila výraz "fajn, ale mnohem radši než tohle bych ti financovala třeba růžovou" a podle svého zvyku důkladně ignorovala dodatek o nezanedbatelném množství čehosi bílého ve svrchní vrstvě.
Nějakou dobu se ptala, jestli si to nechci rozmyslet. Že to tam přece budu mít hrozně tmavý... (Haha.) Ne. Tak jsem dostala za úkol si spočítat obsah plochy, kterou chci barvit.
Po dvou měsících nebo ještě později mě (se slovy "Jdeme se podívat po tý barvě") vytáhla na nákup. Když zjistila, že jsem si ještě pořád nic nerozmyslela a ani se k ničemu takovýmu nechystám, prohlásila něco jako že tam jsme jen kvůli zjištění, jestli se vůbec takovej odstín prodává. (Zatraceně, ten krám je mnohem větší než ta těžce prestižní škola, kam chodim, a zaměřuje se krom kytek už jen na bydlení; jaká je pravděpodobnost, že tam nenajdu střednětmavě červenou barvu k vymalování místnosti?!) A pak už nic.
Po dalších několika týdnech se začala tu a tam vyptávat, jestli jsem si opravdu nerozmysela ty zdi. Ne.
A pak dlouho nic. (Kéž bych mohla to samý prohlásit o jinejch věcech, který od ní slyšim.)

Mezitim stihla vymalovat dobrou třetinu bytu (dle mýho názoru mnohem tmavší barvou než byla "ta moje", což se ještě stupňuje skutečností, že dané prostory poněkud postrádají důkladné osvětlení zvenčí).
Neptala se mě, co si myslim o provedení nejprocházenější části bytu; proč mi (svym úspornym způsobem) kritizuje to, co chci mít ve svym vlastním prostoru, kam jen málokdy vkročí jiná noha než ta moje nebo ta kočičí?

_ _ _ _ _

Začínám mít neblahý pocit, že spolu firmy a mobilní operátoři úzce spolupracují. Člověk se někde uchází o brigádu a do několika dní mu volá operátor z šesti různejch čísel.
A ten člověk to všechno zvedá, protože si naivně myslí, že ho přijali...

K předchozímu.

12. června 2012 v 14:24 | Atris M. |  Náušnice


Napadá někoho titul?

10. června 2012 v 14:21 | Atris M. |  Náhrdelníky
Začínám tušit, proč na dA dávaj do titulků rozpis materiálu.


Zlatě duhové

8. června 2012 v 15:09 | Atris M. |  Náušnice
Nepředpokládám, že si je ještě letos dám do uší. Jen jsem potřebovala něčim zkontrastovat tu škálu studenejch barev, co obvykle nosim.


Kavky krafaly...

6. června 2012 v 15:05 | Atris M. |  "Vím, že nic nevím."
(Poslední dobou mam pocit, že se z týhle rubriky stal odpadkovej koš. Respektive že ze svejch názorů a myšlenek dělám odpad.)

Mám, dá se říct, čim dál větší problém se skloubením okamžité odpovědi, když na mě máhodou někdo promluví.
Neni to (ve většině případů) proto, že bych ty lidi zrovna neposlouchala. Ze zvyku už poslouchám všechno, co je kolem slyšet, ať chci nebo ne - pravda, někdy je to poněkud na obtíž; třeba když se vedle mě někdo baví, nedokážu plnohodnotně poslouchat toho, kdo na mě mluví, a reakce je ještě pomalejší než obvykle. Na druhou stranu, občas takhle zachytim celkem zajmavý věci...
Ale zpátky k hlavní linii. Zdá se mi pořád víc a víc, že ač slyšim slova, neslyšim jejich význam. Abych pochopila, co člověk na opačný straně řekl, musim na pár sekund částečně "vypnout" a projít si obsah toho, co jsem vlastně slyšela. (Že se tu a tam významu vůbec nedoberu už je vedlejší.)

Je tohle to, čemu se říká "prázdné řeči"?...

...Protože jen málokdy se to stává ve spojitosti s lidma, který mam aspoň trochu ráda.

_ _ _ _ _

Mimochodem, mam takový tušení, že za dva roky u svojí maturity rupnu. Ne nadarmo si sezónně řikám slečna stručná. Nedokážu o něčem dlouze plkat, a už vůbec se mi to nedaří, když je mi jasný, že o daný věci ví druhá strana úplně všechno. Pointa nebo detaily --- toho komára, co sedí velbloudovi na krku, vidíme všichni, tak proč rozebírat jeho apetit..?

_ _ _ _ _

Co se nadpisu týče: Poslouchala jsem nedávno při západu slunce pěvce poletující za oknem. Máme kolem baráku spoustu kavek, který se kromě občasnýho promenování po vyšlapanejch cestách (zírala jsem na to jak idiot) převelice rády dohadujou. A jak jsem si za poslechu kavčích novinek (zvukem ne nepodobných hlasovému projevu jistých.. dívek) pila čaj, přišla mi na mysl věta "Kavky krafaly nad Franzovým hrobem." Napadlo mě, že to zní jak verš nějaký těžce umělecký básně.
Nuže, je-li tu přítomno nějaké básnické střevo: dokážeš něco vymyslet?

Krystalická

4. června 2012 v 14:17 | Atris M. |  Klíčenky
Ano, ta předchozí už pro mě přestala existovat. To je tak, když si člověk vědomě a opakovaně vytváří věci, o nichž ví, že mu dlouho nevydržej... (Trojsmysl berte nebo nechte být.)

Měl to bejt vlastně jen pokus, kterym jsem chtěla zjistit, jestli se z korálků tohohle tvaru dá vytvořit ta tolik oblíbená kulička (nebo krychlička nebo prostě prostorovej patvar). Da, dá. A výsledek se mi líbí, tak proč z něj neudělat další oběť na chodníkovym oltáři, že.

Ještě mě napadlo, že by z takovejch patvarů mohly bejt celkem pěkný náušnice, ale po přehodnocení ("Ty vole, stejně bych je nenosila!") to padlo. Snad až v jinejch barvách...


Samotnej patvar má v průměru přibližně 1,5cm.

Zelená víla

2. června 2012 v 18:48 | Atris M. |  Miniatury
Je stejná jako Modrá, jen na pevnějším drátu...
Kočceodolnější.