Říjen 2012

Tečka na závěr

25. října 2012 v 14:31 | Atris M. |  Náušnice
Postrádala jsem ke Steamy Mood náušnice, co by se k němu barevně hodily a zároveň nepřebíjely náhrdelník samotnej. Pokud pominu barvu háčků (která je mimochodem v jinym ohledu naprosto správně vybraná :P), jsem celkem spokojená...


Pro porovnání:


W(h)ine

23. října 2012 v 15:20 | Atris M. |  Na papíře 2012
Loňská hodina angličtiny... Narvala jsem to v poloviční velikosti na okraj stránky, tak jsem se o jedné volné hodině přemluvila k překreslení do "patřičného sešitu". Je to jen pár čar; občas mam náčrtkovitý výtvory radši než hotovej produkt.


Reminder

21. října 2012 v 16:02 | Atris M. |  Na papíře 2012
Jedna optimistická z předminulýho tejdne.
(Člověk se snaží po skenování trochu zvýraznit linky, a co dostane? Pixely na jedné straně; na straně druhé stínování v...)


Kdo uhodne, jaká povzbudivá píseň mi zrovna hrála v hlavě, má bod...

Neustále se usmívám. Ne nutně v obličeji.

14. října 2012 v 17:51 | Atris M. |  Vykecávám se...
Jsem si skoro jistá, že vidím ten vzor.
Den za dnem je pro mě snazší uhodnout, co kdo řekne a co kdo udělá, co se stane a co naopak ani v nejmenším nehrozí. Čím dál častěji mam ten pocit, že už nic nemá cenu. Pak odpočítám dva-tři dny a najdu motivaci; odpočítám další dva dny a přijde Špička; při každém devátém opakování tohohle kruhu najdu "smysl života"; uběhnou dva dny a já se vrátím k prázdnotě.

Potkávám lidi
A oni se usmívají
Slyším "Jak se máš?"
Ale oběma je jasné:
"Nikoho to nezajímá."

Prý už jsem dospělá.
Osmnáct let uplynulo jako nic. Nikdy jsem neměla v úmyslu tu zůstávat takhle dlouho, ale: stalo se. Pořád je tu ten hlas, co říká, že jsem ještě nesplnila některé.. sliby? Jasně. Jenže jak to mám udělat, když čas ubíhá zrovna takhle? Tímhle tempem nebudu hotová ani sto let potom, co se rozloží zbytky toho posledního člověka, který o mně něco věděl. Na druhou stranu, dlužim vůbec někomu něco?

Neptali jste se mě,
Nechci se ptát já vás.
Není důvod to dělat...

Už se mi to skoro podařilo.
Stala jsem se pro okolí neviditelnou. (Zase.) Nechala jsem je, ať na mě zapomenou: většinou je to celkem výhodné, nikdo nic nechce... Ale vždycky se najde ta anomálie, která prostě musí promluvit přímo. (Zjistila jsem, že se na každém místě, kam chodím, vyskytuje právě jedna.) Promluví na mě, naruší mi bublinu. Na jednu stranu mě těší ten zájem, na druhou stranu vím, že má na pozadí nějaký motiv.

Klidně na mě mluv,
ale pamatuj...

Nenávidím plané řeči.

("Proto sem teď tohle píšeš." prohodila Nai a ironicky se zašklebila. Obě víme, o co jí tentokrát jde...)

Assiduo spiro.

13. října 2012 v 16:55 | Atris M. |  Na papíře 2012
Tužka na A4. Myslim, že tak do roka bych se mohla naučit jakž takž stínovat obličej... Nebo aspoň jeho část.
(Chci takový náušnice! T_T...)


Měňavý (R2)

8. října 2012 v 18:54 | Atris M. |  Prstýnky

Vytvořený kvůli focení návodu na R2.

...
Ano, to pod mojí rukou je kočka. Prej by to bez ní nebylo ono... (¬_¬)