Na papíře 2016

160705 Ryba roztěkaná

8. srpna 2017 v 0:49 | Atris M.
(nebo taky Závrať při stovce očí)

Odložila jsem ji na rok k ledu pro ujištění, že lepší už to nebude.
(Vytvořeno jednoho ospalého odpoledne, jen o trochu později než 010716 Cestovní.)

091016 Třicet tři

26. října 2016 v 21:44 | Atris M.
Pivní víla z Konírny, říznutá Jakarou a Jednou básní.

"It's all in your head."

(P)SF

2. října 2016 v 2:32 | Atris M.
(házím to sem pro jistotu ještě za tepla, neb mám pocit, že ráno na stole najdu neskutečné nutkání něco spálit, byť nemám kde)

Z dálky, za šera a vzhůru nohama na podlaze vypadá zdařileji. Digitální podobě jsem trochu upravila barevné křivky (jestli se to tak jmenuje; PS CS3: Image > Adjustments > Curves), protože černá nebyla černá, ale nejspíš jsem pak měla i trochu stáhnout sytost, protože takhle šmoulí ta modrá rozhodně není. Well. Třeba mám jen přesycené barvy na monitoru.

Prostě jsem potřebovala po čase aspoň něco dokončit. Nějak.

A3, uhel a modrý pastel.
Kresleno podle jedné noční fotografie notebookem z 140624, protože když už portrét, tak auto-. (#somnarcisvíme)

010716 Cestovní

29. srpna 2016 v 22:35 | Atris M.

Baletka

12. července 2016 v 13:54 | Atris M.
Jak jsem před nějakým tím pátkem zmínila v článku Prostě se usmívej, byla jsem požádána o obraz. Vynutila jsem si nějakou fotografii, abych se měla čeho chytit (pro dobro náhodných očí raději originál nepřikládám), a pak jsem se jí držela jen tak konečky prstů.

(Nutno podotknout, že jsem ještě pořád neobdržela jakoukoli reakci. Při posledním pokusu se mi ani nepodařilo obdarovanou osobu kontaktovat, takže nevím, jestli si obraz prostě zatím nevyzvedla, nebo to je tak špatný, že už se mnou nepromluví.)
Edit 170716: Dočkala jsem se reakce. Prý se líbí, jen rozměry jsou poněkud překvapivé. Ale poznámka o nutnosti mít extra tašku na obraz už mi připadala přehnaná. :))

Jelikož mi v zásobách pomalu vysychají nepoužívané barvy, jelikož bývá zábava dělat věci "špatně" a jelikož jsem potřebovala splnit zadání (při předání sady kreslicích uhlů: "Něco pěknýho mi namaluj."), rozhodla jsem se netradičně pro vrstvení: barevná, akrylová vrstva vespod, kresba uhlem (a později z důvodu vlastností použitých materiálů trochu i pastelkami) navrch.

A ač jsem moc hipster na to, abych kdy na co použila jakýkoli fixativ (taky je to na těch čmáranicích pak vidět, heh), uznala jsem, že u něčeho k darování by možná nebylo od věci udělat byť jen malou výjimku.

(Kdo by to byl řekl, že bude personál ve výtvarných potřebách tak zmaten, když se zeptám na možné nežádoucí důsledky použití pastelového/etc. fixativu na kresbu hozenou přes akryl.)

Kvalita dokumentace lvl "odpor k blesku mám i ve čtyři ráno", případně "překvapení! lesklé povrchy všechno odrážejí."


Zarámováno do 40×50 cm.

Note to self:
"Dvakrát měř, jednou řež" se osvědčilo. (Nebo spíš "milionkrát měř, stejně to máš křivý"...)
Příště by také nemuselo být úplně od věci brát rovnou ohled na nějaké konkrétní konečné rozměry.

(Následuje několikero WIP detailů.)

Ryba 6 (na hraně)

9. července 2016 v 22:01 | Atris M.
Takové ty poklidné pracovní dny, kdy byste nejraději všechno podpálili. (220616)

The Fear

27. května 2016 v 17:16 | Atris M.
Bylo to skvěle strávené pondělí. (230516)

A5, mikrotužka plněná 0.7 B, jasmínový čaj a spousta deště za dveřmi.



Myslím, že ta značka mu dodala ten správný psychonádech (pokud vám teda neuniká, o čem je řeč)...

65 pádů pro nic za nic

7. března 2016 v 22:47 | Atris M.
"Usínání ve vaně už prostě nebude jako dřív."

A4, několikero tužek (napřed jsem to věrna tradici chtěla spáchat mikrotužkou, ale postrádala v určitých záležitostech žádané vlastnosti), závěrem trocha Photoshopu. Dost možná se k tomu ještě vrátím...

V průběhu označováno nicneříkajícně jako "spousta grafitu na áčtyřce". Souvislost s Etapami čistě náhodná.


Nejspíš by nebylo od věci občas trochu setřít skenovací plochu.

Dilema

27. února 2016 v 23:27 | Atris M.
Pozadí ve formě zachycení nevysloveného se přece posledně osvědčilo.


Nerozhodně

18. února 2016 v 10:14 | Atris M.
Něco z recepce.


Prostě se usmívej

11. ledna 2016 v 15:01 | Atris M.
Už je to určitě alespoň rok a půl, co jsem začala špinit tenhle papír. Ne že by mi to nutkání tehdy vydrželo dlouho.

Prostě jsem ten blok zase zavřela, založila někam, kde na něj nebylo moc vidět, a na obsah zapomněla. (Teda kromě chvílí, kdy jsem z bloku příležitostně vytrhávala listy, abych je položila na stůl, abych měla po čem škrábat poznámky, když zrovna nebylo nic použitelného po ruce. To pak bylo "Oh, hi!"; škub; "...Bye.")


(Beztak bych se na to oko nemohla pořád dívat.)

O posledních Vánocích mě sestra obdarovala sadou kreslicích uhlů se slovy: "Něco pěknýho mi namaluj."
(následovala krátká výměna vět na téma "malovat ≠ kreslit")

Takže jsem si vítězoslavně donesla sadu domů.
Pak mi došlo, že jestli se mi s tím má povést "něco pěknýho", bude to nejspíš napřed vyžadovat spoustu nepěkných nepovedených pokusů.

Usoudila jsem, že zkazit něco nedokončeného neznamená vůbec nic proti snaze o oživení mých chabých dovedností, co se různých technik týče, tak jsem k nové sadě přitáhla několikero velmi starých uhlů, kterými jsem to prve začala čmárat (na jedné krabičce stojí mimo jiné "Kčs 0,60 / soupr."), téměř nedotčenou šestici barevných kříd (ať žije gymplácká výtvarka vedená v duchu "nakupte si povinně půl tuny věcí, ale budeme používat akorát tempery, vodovky, pastelky a tužku"), zbavila jsem blok mrtvého pavouka a pustila se do prášení.

Nakonec to není až taková katastrofa, jakou jsem očekávala (nejspíš proto, že se v tomhle případě dala spousta chyb prostě odfouknout a překreslit), ale pokusů ještě bude dost.

Teď se ještě dokopat ke koupi nějakého laku.

A možná by to chtělo víc černé do vlasů..?


Go on, do it, it's gonna be fun, I swear. Weird half-blind chicks will start appearing out of nowhere.

A3, uhel, rudka, křídy, spousta papíru.

Obličeje, co kreslím, budou vždycky trochu nakřivo.
 
 

Reklama